osvicen = sovinec.

Docela legrační, ne? Je mi líto, ale bohužel nejsem schopný rychle a rozumně reagovat na aktuální téma, které v hospodách přebíjí i fotbal a v kavárnách vytlačilo z diskusí tabu ve společenských vědách, anarchofeminismus a dokonce konkuruje i občanské společnosti.

Čili se zdá, že k tomu má co říct každý: podepisuje se, demonstruje, píše, a hodnotí. Ba i já jsem si bůhvíproč pustil na chvíli CNN. Nebylo tam samozřejmě nic zajímavého, takže jsem na to půl hodiny tupě civěl a pak to zase vypnul. A to je na tom to nejlepší: podle jakéhosi průzkumu jen 9% lidí v ČR o válce neví. Někteří proto argumentují, že v globálním světě máme úžasný přístup k informacím a víme, co se děje po celé planetě. V pekingské zoo se narodila malá panda (ví o tom 35% lidí v ČR). Srbsko pláče, zavraždili Djindjiče (56%). Michael Jackson čelí nařčením z pedofilie (62%).

Přesně tak. Víte úplně hovno. Respektive víte neuvěřitelné množství hoven, celé fekální vozy. Ale tušíte, kdo je váš starosta, jací jsou jeho podřízení a co konkrétně mají s okolím místa vašeho bydliště v plánu? Víte, proč mizí vrabci a co se s tím dá dělat? Ještě důležitější než vědět je umět z toho vyvodit důsledky: nějak se chovat, něco dělat. Může to znít přiblble aktivisticky, ale myslím, že je to pravda. Pro mediální "informace" je typické to, že z nich nelze nic vyvodit, a jednat sice jde, ale v 90% případů to bude nějaké iracionální poskakování kolem různých zlatých telat, případně jejich boření (a okamžité nahrazování jedněch druhými).

I snažil jsem se své úvahy převést do praxe, abych se necítil jako ten, kdo káže vodu a pije víno. Zúčastnil jsem se schůze občanského sdružení, jehož cílem je zvelebení naší čtvrti. Vydržel jsem až do konce, ale byl to boj. Hlavní vůdci a mluvčí se dle mého názoru rekrutovali ze sorty notorických kverulantů, někteří byli tak nesmiřitelní, jakoby šlo o otázku života a smrti, nikoliv o psí výběh. Naprostá sebejistota a neochvějnost spojená s ignorováním jakýchkoliv argumentů oponentů by ty nejlepší mohla katapultovat na přední politické posty americké administrativy. Na druhé straně publikum, kde jsem se vyjímal jako exot. Po počáteční snaze aktivně se účastnit debaty se ke mně začalo stahovat radikální křídlo ozbrojené holemi. Byl jsem si jistý svou rychlostí: přeci jen bych těm důchodcům asi utekl, ale jeden zvláště zákeřný pán na vozíku zablokoval východ... občanská společnost? Chachacha...

A pak jsem byl na výletě. V Jeseníkách je místy ještě sníh.

Další záznam: Ty dvě kulky by si každý přinesl sám
Předchozí záznam: Zatlučte okna, zamknětě dveře
Autor: Opravdové
Sbírka: Blog