Šel jsem z místa A do místa B. Nebylo to daleko, šlo se mi příjemně. Rozhlížel jsem se po okolí a mírně se usmíval, spíš dovnitř než nějak viditelně. Šeřilo se, poslouchal jsem zvuk svých kroků a právě si říkal, že tuhle cestu znám asi nejlíp z cest, které znám. Těch pár set metrů mě přitom nikdy nenudí. Je to sice příliš krátká cesta na to, aby se mi mohlo něco stát, ale ne zas tak krátká, aby se mi nemohlo něco přihodit. Ale ne, dnes se snad ani nic nep- A sakra! Co je tohle? Shýbl jsem se a zvednul ze země papírek.

Snad maminka poslala svou ratolest do obchodu a pro jistotu ji vybavila seznamem potřebných věcí. Dítě nakoupilo a cestou domů papírek odhodilo. A já jej našel, sebral, oscannoval a teď vám jej nabízím.

Nevyzpytatelné jsou cesty másla.

Další záznam: Probodnutá ruka
Předchozí záznam: Pozdrav z expedice II
Autor: Filtrovat
Sbírka: Blog