Lidé chtějí být šťastní. Proč vlastně? A co tím myslí? Zdá se mi, že společnost si definovala "být šťastný" asi jako "mít velký dům, rychlé auto, hezkou ženu/​manžela a zdravé děti". Jenže to znamená, že výrok "každý přece ví, že kdo má velký dům, rychlé auto, hezkou ženu či manžela a zdravé děti, je šťastný" můžeme bez ztráty významu převést na "každý přece ví, že kdo je šťastný, ten je šťastný". Je to čistá pravda a nic než pravda. Ale k ničemu nám to není. Ta věta neříká vůbec nic. Její informační hodnota je nulová...

Před pár desítkami let někdo napsal počítačový program, který dokázal vytvářet stále nové a nové tautologie - výroky, které jsou nutně vždy pravdivé. Velmi jednoduchým příkladem je třeba výrok "buď platí A, nebo neplatí A", ale jiné tautologie jsou mnohem složitější a na první pohled se nedají vůbec rozeznat. Ale zpátky k programu - ten vytiskl tisíce stran čisté pravdy. A protože nikdo nevěděl co s tím, pravda a posléze i sám program skončili v popelnici a na smetišti.

Pozor! Informační hodnota čisté pravdy je nulová! Chcete být šťastní? Chci být máslo. Chcete být máslo?

Další záznam: Akvárium
Předchozí záznam: Zrůdy
Autor: Jsem
Sbírka: Deník