Není tak jednoduché zvyknout si na status střední třídy, pokud s tím nemáte zkušenosti. Dosáhnut příjmu je jedna vec a ovládnout životní styl druhá. (O elitách ani nemluvě, však podnikatelského baroka si nejde nevšimnout.) Objevil jsem výborný ukazatel na měření těchto změn: míra zatravnění zahrady. Někde na začátku je zahrada rolníka: brambory, rajčata, okurky, salát, jahody a tak vůbec. Postupem času začíná přibývat trávníku, mizí brambory a rajčata, postaví se gril, pryč s jahodami. Poslední zůstává salát, ale nakonec i ten uvolní místo bazénu.

Ale... Za nějaký čas se část zeleniny vrací (spolu s květinami, nejlépe skalkou v japonském stylu), protože to ukazuje na autentičnost vlastníka, na jeho vztah k půdě, úctu k manuální práci, tradicím. A ovšem ekologický přístup. To vše se dnes počítá do image mladého, úspěšného a kultivovaného člověka. Po dni stráveném oškubáváním druhých je přeci chvályhodné ukázat solidaritu a dát si k večeři vlastnoručně vypěstovaní ředkvičky. A tou dobou chudí nemají na takovou legraci čas ani prostor, a proto se cpou geneticky upravenými maxi-​ředkvemi dovezenými z Austrálie (supercena v Tescu). Pokud ovšem vůbec jí zeleninu.

Další záznam: Postup
Předchozí záznam: Kraj předků
Autor: Jsem
Sbírka: Deník