Tolik úžasných knížek a filmů a hudby a výstav a časopisů a ... já nemám čas, abych jim věnoval pozornost. Tuhle jsem zjistil, že výstava, která byla otevřená snad od května, před týdnem skončila, aniž bych se tam podíval, i když jsem si to sliboval hrozně dlouho a aspoň desetkrát jsem mezitím byl v hospodě, která je dokonce ve stejné budově. Super. A to ještě žiju v podstatě v zapadákově (ČR), kam se drtivá většina kvalitní hudby dostane jen omylem, když si někdo splete Českou republiku a Čadskou republiku; sehnat knížky, o něž mám zájem občas připomíná snažení zlatokopa, a co se týče novin a časopisů, je asi lepší poohlédnout se po předplatném v zahraničí. A stejně - kdybych to měl všechno stíhat, nedělám nic jiného. To je ovšem problém, protože obvykle dělám vše jiné a ve společnosti pak jen chápavě přikyvuju: to jsem si chtěl už dávno přečíst; jaké to bylo - nějak jsem to nestihl, a podobně.

Onehdá jsem ovšem udělal zajímavou zkušenost. vnímat@máslo mi poslalo mail, ať se podívám do Bible na jedno zajímavé místo. Protože pocházím z rodiny, kde ještě žilo přesvědčení, že se patří vlastnit Bibli, i kdyby se do ní nikdy nikdo nepodíval - měl jsem tu možnost, Bibli otevřel a ono místo si našel. Je to kniha Přísloví, kapitola třicátá, verše 32 - 33: "Jsi bloud, vynášíš-​li se; máš-​li nějaký záměr, ruku na ústa! Stloukáním smetany vznikne máslo, tlak na nos přivodí krvácení, tlak hněvu vyvolá spor." Docela úlet. Ba je tam toho másla ještě víc - obzvláště ve starém překladu Bible kralické - nový překlad kdovíproč často vyměnil máslo za smetanu.

Ale nezůstal jsem u toho, a pustil se do čtení vůbec. I zjistil jsem, že moje znalosti (letmé, ale přeci nějaké) historie a křesťanství mě hrozně zavedly. Církev výborně balamutí: Bible je výborná kniha, zejména když se na ni budete dívat ne pod úhlem víry nebo teologie, ale historie, sémantiky a podobných věd. A nebo jako já: z vlastní, s hlavním proudem křesťanství polemizující pozice. Když bych znal Bibli líp než mí protivníci, kteří na ni přísahají, dostanu je v každé diskusi, kdy se mi zamane.

Jen o stránku dál za výše uvedenou zmínkou o másle začíná kniha Kazatel. A to je ovšem dobrý nářez. Kapitola první, verše 8 - 11: "Všechny věci jsou tak únavné, že se to ani nedá vypovědět; nenasytí se oko viděním, nenasytí se ucho slyšením. Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového. Je něco, o čem lze říci: Hleď, to je cosi nového? I to bylo v dávných dobách, které byly před námi. Nelze podržet v paměti věci minulé; a ani budoucí, které nastanou, nezůstanou v paměti těch, kteří budou potom." Dlouho jsem nic podobně trefného nečetl.

Další záznam: Co dál?
Předchozí záznam: Násilí v exkluzivním balení
Autor: Jsem
Sbírka: Deník