Každou chvíli pozoruji v metru zajímavý jev, pořád znova a znova: Nadprůměrně vysoký cestující sedí a když se začne zvedat k výstupu, praští se do hlavy o tyč umístěnou asi ve výšce očí průmerného vyššího cestujícího. Na jeho tváři se objeví nejprve výraz překvapení, aby byl o zlomek sekundy později vystřídán grimasou bolesti. Kromě dunění tyče není zpravidla vydán jiný zvuk, klení je výjimečné.

I když nejezdím metrem příliš často, tuto na první pohled nevýznamnou událost jsem viděl už mockrát a jsem nucen o ní začít uvažovat. Čekal bych totiž, že rozhlednovití lidé se během dospívání natolik důkladně naučí ve všech dopravních prostředcích vstávat opatrně, až se z toho stane automatický reflex a úrazy hlavy budou vzácností. Ale praxe je zjevně opět úplně jiná než teorie.

A co vy? Věděli jste, že se v Praze pohybuje ohromující množství osob s omlácenou hlavou? A může to mít nějaký vliv na jejich vnímání másla? Domácí úkol pro čtenáře s výškou okolo 190cm: zkuste to taky a podělte se s námi o své poznatky. Tak... Až příště uvidím narazit člověka hlavou do tyče, budu ho považovat za jednoho z vás. Podivné chování bude zpětně vysvětleno, realita hacknuta.

Další záznam: Odhalení
Předchozí záznam: Saddám Husajn neexistuje
Autor: Osvícené
Sbírka: Blog