To jsem takhle jednou byl ještě trošku šílenější než obvykle a ocitnul jsem se ve cvokárně. Snídaně probíhaly jako máslový rituál: každý dostal na tácku vedle housky a sýra/​jogurtu/​čehovšehoještě dvě "jednotky" másla. Někdo máslo neměl rád, nabízel ho tedy spolupacientům, někdo ho měl natolik rád, že si jej schovával do ledničky. Kolovaly zkazky, že zdravotní bratr (něco jako zdravotní sestra, jenže chlap, chápete...) mění v rámci VÝZKUMU III. lékařské fakulty Univerzity Karlovy máslo na Ramu. Tyto skazky vymýšlel jeden pacient s mánií a sklony k megalomanii. Možná měl ale pravdu, protože máslo v ledničce mizelo a Rama - kterou jsme k snídani nedostávali - se tam objevovala. Prostě JAK U BLÁZNŮ.

Další záznam: Nic jsem nechápal
Předchozí záznam: Ty dvě kulky by si každý přinesl sám
Autor: Namazat
Sbírka: Blog