UŽ ZAS MOC ČTU
už nejsem poeta
duše má nevzkvétá
však Bondy pravdu měl
na smrt jsem nevzpomněl
s každou svatbou blíž
vím to - ty taky víš
jsme poslední generace
až se mi chce zvracet
všichni plni elánu
tlučem peklu na bránu
PRAHA
na ulici Pod Kaštany
pomíchaly se mi strany
nejsem v Brně ale v Praze
za omyl se platí draze
pivo bylo za dvacet
teď ho piju za třicet
kultury je všude spousta
jsou to samá chutná sousta
stejně na to ale seru
do fotbálku pětky peru
díky mám se vážně skvěle
a svět míří do neznáma
DÍKY A ZDAREC
ještě brko ubalit
já chtěl bych se dobře mít
žena děti auto dům
podobat se robotům
chléb náš vezdejší nám dej
a jinak se nestarej
díky Bože můžeš jít
zkus se v džungli neztratit
SEN SPLNĚNÝ
vždycky chtěl jsem starší být
kdepak já se budu mít
myslel jsem si ve své pýše
teď tu v koutku sedím tiše
svoji malost proklínám
a přitom se vážně mám
a tak ten sen splněný
je jak límec vlněný
neškrtí mě nelze říct
ale škrábe - do prčic!
NEPOVEDENÁ
rýmování už mi nejde
co na tom však komu sejde
smyslu příliš nedávaly
i když se mi rýmovaly
veršováním marním čas
měl bych se jít opít zas
budu trochu klopýtat
vím to - mám se hodně rád
/srpen L.P. 2010, někdy pozdě v neděli
doporučený hudební doprovod: Filip Topol - Chce se mi spát
Další záznam: Říkačka
Předchozí záznam: Život je taková gameska
Autor: Opravdové
Sbírka: Blok