Atomový děda

14. března 2003

Na Vysočině působí zvláštní elektrikář. Je to ošuntělý pracující důchodce, brázdící silnice v polorozpadlém trabantu. Nabízí své služby tak levně, že to nemůže stačit ani na benzín. A s každým zákazníkem se podělí o svou netradiční vizi budoucnosti:

"V blízké budoucnosti - snad už za sto let, takže vy se toho asi ještě dožijete - nebudou žádná města a většinu území Evropy budou pokrývat lesy s ohromným počtem vesniček. Občas nějaké to políčko. Nebudou žádné elektrárny ani elektrická vedení, nebudou vodovody, ropovody, plynovody ani podvody. Krajinu nebudou hyzdit žádné silnice, dálnice, továrny, ani gigasamoobsluhy."

Během jeho vyprávění pocítí lidé smutek. Vždyť měli vlastně ten svůj smog a beton i všemožné obchodní domy rádi a nadávají na ně jen pro dobrý pocit... A tomu že má být konec? S takovou reakcí však děda už od začátku počítal. Než stačí posluchač propadnout depresi, vychrlí pokračování své věštby, které vyrazí dech:

"Ten svět vesniček a samot bude protkán sítí optických vláken internetu třetí generace. Lidé budou cestovat miniaturními a bezhlučnými létajícími stroji. A i ten nejmenší domeček bude vybaven atomovým reaktorem!"

Nepřipustí žádné námitky. V Japonsku prý už miniaturní reaktory mají a začínají používat. Ani s vyhořelým palivem nebudou žádné potíže, reaktory budou fůzní. A protože každý si sám vyrobí vše, po čem zatouží, žádná nákupní centra nebudou potřeba. Ani žádná vláda se svým přebujelým byrokratickým aparátem...

Nakonec se Atomový děda rozloučí, nasedne do svého východoněmeckého vozítka na jaderný pohon a zamíří do Světlé nad Sázavou. Otázky zůstávají. Co je internet třetí generace? A opravdu se ten trabant vznášel několik centimetrů nad zemí?

Další záznam: Vlasy jako Ježíš Kristus
Předchozí záznam: Máslo jsi a v máslo se rozpustíš
Autor: Osvícené
Sbírka: Blog