Ad nauseam, čiliž k zblití, jak kulantně praví latiníci, ad nauseam šíří Věrozvěsti výblitky svých úvah pod hlavičkou "toť je PRAVDA". Osobní svědectví mě vede k následující úvaze.

V knihách biblických, ve verších Tao-​te-​ťing, v čarách kečupového bryndu na stolku KFC i ve výšplechtu mudrcově, ve všem lze nalézt cokoliv. Vše, každý závěr, každé shrnutí, vše záleží jen a pouze na zvoleném systému interpretace a kulturním pozadí recipienta/​recipientů.

Neexistují žádná pravidla "objektivní" interpretace. Na druhou stranu, existují pravidla, jež alespoň principiálně uvažují možnost desinterpretace jako integrální součásti interpretace. Ve valné většině však naše přirozenost tíhne k dogmatisaci a vylučování jiných interpretací buď násilím nebo exkomunikací. Ať se jedinec snaží o "poctivost" své interpretace jak chce, nikdy se nemůže ubránit "desinterpretaci" dané jím samým, jeho znalostmi, zkušenostmi etc. Well, cesty do pekel jsou dlážděny dobrými úmysly. Legrační mi přijde, že klidně můžeme připustit existenci absolutní pravdy, aniž bychom se jí vůbec musili zabývat. Absolutní pravda má vliv na naše bytí jen tím, že JE a my jsme JÍ. Její reflexe, to je onen ďábel křesťanů a zarathuštristů. Ďábel je v interpretaci. Bůh je čisté Bytí. Ale vraťme se zpět.

Naše interpretační nástroje nejsou způsobilé "objektivní" analýzy, poněvadž modul logický není nezávislý na modulech alogických, biologických. Tím vždy Zvěrověšť omezí dopad svých interpretací s úmyslem "šířit PRAVDU" na ty, jež vyhodnotí jeho interpretaci jako "správnou" či "výhodnou". Odmítnutí (ale ani akceptování) interpretací nikdy není jen objektivní, samozřejmě vzhledem k výše uvedenému. Proto apelovat na *zdravý rozum, cit, empatii či lásku (*nehodící se škrtněte) druhé diskutující strany je tedy nevyhnutelně nejen komické, ale i zbytečné. Proč tak často pilní učedlníci velkých mudrců zakládají konkurenční kulty, zapírají své učitele či jen prostě nejdříve odcházejí?

Z těchto důvodů považuji jakýkoliv pokus o interpretaci jakéhokoliv textu/​řeči z jiného důvodu než z čiště osobního za zcestný. Zkušenosti nejsou sdělitelné v plné šíři a každému jednotlivci nikdy nemůže být zprostředkováno poznání v míře dostatečné porozumění. Snaha "šířit PRAVDU" se vždy obrátí buď v ideologii vládnoucí vrstvy nebo v nešťastný blábol, jenž bude oslýchán v tom lepším případě, v tom horším kriminalisován. Jedinou výjimkou snad budiž interpretace ánzich, pro bědecké účely. Ďábel, an jest uzavřen v zrcadlech popperovských paradigmat vědy, je alespoň univerzálně užitečný.

Jedinou nadějí člověka je tolerance. Zapomeňme na lásku, na bohy, na pravdu. Jsou to chiméry interpretací. "Mysleme" na sebe. Neboť pokud skutečně "myslíme" na sebe, obsáhneme Vše. Bytí je jen jedno.

Tak jsem si pěkně zainterpretoval. Ještě si dovolím svůj oblíbený citát J.A.K.: Ve společném jednota, v rozdílném svoboda, ve všem tolerance.

Máslo? Jíst!

Další záznam: Co je zase s tou plochou
Předchozí záznam: Permanentní vánoce
Autor: Jíst
Sbírka: Blog