A stejně se k tomu musím vrátit. Co je kultovní? Co bude kultovní? Uvažoval jsem o tom, že až do 1. světové války šly ještě alespoň rámcově vymezit převažující umělecké směry / hnutí. A dál už je toho tolik najednou, že to vypadá jako nesourodá změť, kde se jen občas jako ruka tonoucího vymrští některý směr (ať už v umění nebo v myšlení), aby udělal tečku na pomyslné časové ose. A dnes už nemáme ani to... In je vlastně cokoliv, pokud to umíte dobře podat. Postmoderna a relativizace udělaly konec systému a tak si tu tak sedíme a ani nevíme, v éře čeho to žijeme. Termín postmoderna je houby termín - to je negativní vymezení. Už to není moderna. Ale co je to? Samozřejmě se moje úvahy dají snadno napadnout (nemusíte to dělat, udělám to radši někdy sám). Ale o to nejde, chtěl jsem spíš obrátit vaše uvažování tímto směrem: co když se to za sto let bude všechno zdát jasné? A naši potomci se budou učit o jasně vymezených směrech, všechno bude zaškatulkováno s tím, že se tak stane za pomoci obrovské redukce - něco bude zapomenuto, jiné vyškrtnuto a ještě další "přeloženo" (vysvětleno jinak, než si přál autor, a to tak, aby to zapadalo do určitého akademického schématu). To zní docela pravděpodobně, ne?
Pokud přijmete moji hypotézu, logicky se nabízí druhý krok: co víme o dobách minulých? Čím to je, že se nám zdají být tak jasné, kategorizované atd. atp.? Nevypadalo to náhodou úplně jinak? Neodstřihli jsme 95 % tehdejších obsahů? Osobně jsem o tom přesvědčen. Jen zkušení historici si vykládají navzájem o pohnutých dobách, o jemných významových rozdílech, které ovšem byly vnímány jako klíčové a mohly se na nich vymezovat rody, státy, církve... Laikům je ovšem nabídnuta lehce stravitelná a lineární (a ještě ke všemu neuvěřitelně europocentristická) představa dějin, která ovšem při hlubším ponoru je naprosto nesmyslná. Protože nepravdivá. A to se týká všech epoch bez rozdílu: Egyptem počínaje, a válkou s terorismem konče. Nic není tak lineární, jak se nám to předkládá. Pokud jste paranoidní vůči současnosti, pak se nenechte oblbovat v historii. Studovat dějiny je přínosné, pakliže máte dobré prameny... Ať jsou to knihy nebo lidé. Lepší než psychoanalýza, dobrodružný film a červená knihovna dohromady :-)
Další záznam: Známosti
Předchozí záznam: Slova
Autor: Jsem
Sbírka: Deník