Kdysi, ve středověku, spojovalo celou evropskou kulturu křesťanství. Byl to společný základ, něco, co nemělo až tak dělat se spiritualitou nebo vírou, spíš to byl takový výraz přijetí světa, konstrukce reality, kterou uznávali všichni. Kdo ne, toho patřilo pověsit. Pak přišli osvícenci a vybojovali vítěznou bitvu. Křesťanství bylo nahrazeno vědou. Vědecké rovnalo se pravdivé, věda se stala tím pojítkem západního světa.

Ale to mohlo platit maximálně do druhé světové války. Co teď? Co spojuje naši civilizaci? V postmoderním postkonceptuálním (dosaďte si tolik škaredých bezobsažných rádobyvědeckých termínů, kolik vás jen napadne) světě se na tuto otázku neodpovídá lehce. Kladl ji onehdá Tomáš Halík a jeho odpověď byla: média. Nesouhlasil jsem s ním: podle mne je to spíš zábava nebo snad kultura (ve smyslu popkultury). Média jsou součástí zábavního průmyslu stejně jako politika (respektive to, co je servírováno masám jako politka), móda, hudba, výtvarné umění, film... Styl života, který je stejný pro střední/​vyšší vrstvy, ať bydlí v New Yorku, Paříži, Moskvě, Sao Paulu, Islamabádu nebo Pekingu. Rozdíly jsou mizivé. Je to asi velmi dobře, ale mě se z toho občas navaluje.

Další záznam: Cosmoboy
Předchozí záznam: Ulice
Autor: Jsem
Sbírka: Deník