Kolem mne přibývá jak na běžícím pásu lidí, kteří si pořídili digitální fotoaparát. Proč ne. Ale umí vůbec fotit? Ano, je velmi snadné s nimi fotit, ale to neznamená, že je snadné dělat dobré fotky, ba naopak. Vede to spíš k focení bez koncepce, k drtivé převaze kvantity nad kvalitou. Bohužel ani já neumím fotit... Dost mě to mrzí, protože mám vize fotodokumentů na lesklém křídovém papíře, které tak syrově zachycují špinavou realitu všedních dní. Kvalitní, pevná vazba knihy, kterou si mohou koupit jen skuteční fandové nebo snobi, v silném kontrastu se zachycenou bídnou sociální realitou, poničeným životním prostředím a pokřivenými mezilidskými vztahy. A nebo jásavá barevnost a přitom nekýčovitá konkrétnost jarního zázraku života, který je důkazem Boha. Nebo taky každodenní rutina fotbalových utkání, poslední cigareta, než se zase nastoupí do autobusu a uzávěrka v devět večer.

"Být nebo nebýt, toť ta otázka. A když už být, tož čím?" - Hamlet v Čapkových Apokryfech

Další záznam: The Parking Lot is Full
Předchozí záznam: Síťovaní
Autor: Jsem
Sbírka: Deník