Tak se nám to pěkně posírá... To není nic nového. Každý další den si ale uvědomujeme, že rychlost tohoto směřování se zvětšuje a zvětšuje. Někdy si člověk říká, že to je děsivě legrační, jak zběsile se to valí. A ptá se kolik toho ještě sám vydrží.

Včera jsem stál na zastávce městské hromadné dopravy. Přišla ke mně holčička, které nebylo víc jak jedenáct. Zeptala se, kolik je hodin. Odpověděl jsem a netušil, že si tímto dotazem jen připravila pole pro další otázku. "Máte cigaretu?", zeptala se. Máslo ve mně zvítězilo a já ji jednu cigaretu (nikotin 0.9 mg/​cig, dehet 12 mg/​cig) podal. Zeptal jsem se jí, jestli na to není ještě moc mladá. Neodpověděla mi a místo toho vylovila ze svojí mikiny sirky. Zapálila si a labužnicky kouřila, aniž by se zakuckala. Kde a proč se v másle stírají hranice mezi bezstarostným dětstvím a dospělostí? Řečnická otázka. Jaké bylo vaše dětství? Žádné násilí? Žádné pohlavní zneužívání? Žádná šikana? Zamyslete se nad sebou, to není normální...

The Parking Lot is Full. Autoři zjevně ví, co je to máslo. Málo známá fakta #793.

Další záznam: Výkyp
Předchozí záznam: Psychologie
Autor: Jsem
Sbírka: Deník