Definice: res publicae, butyrizmus politické praxe.

Těžký dusot okované obuvi strejdy Osuda na chodbě za vašimi dveřmi vás možná přiměje dívat se na svět jinýma očima. Očima, z nichž jste sňali nános laciného okcidentálního margarínu ýzy livin a vpravdě se asi divíte, nešálí-​li vás zrak. Pár měsíců po volbách, nebo tak nějak. Nevolil jsem. Je to ztracený čas. Takhle věci nefungují. Čítávám s jistým obdivem komentáře v jednom e-​zinu, kde se den za dnem objevují stejně odfláknuté pseudo-​politologické komentáře a kde se následně rojí udatní všeznalci a kydají své předsudky na jim podobné, kteří nedbají a kydají též. Asi před čtyřmi lety se mi dostavilo voličské satori:

Jednou si tady, sestry a bratři, pěstujeme zastupitelskou demokracii, tak se nedivme, jaké psí ;) kusy nám ti politici dělají. Oni vůči nám NEMAJÍ a ani necítí žádnou zodpovědnost, oni si zkrátka dělali, dělají a budou dělat, co se jim zamane. Proč by sakra taky neměli, co? A co my s tím naděláme, he? Nebudeme je příště volit? Báječný nápad! No to si úžasně pomůžeme, protože vyhraje nějaká jiná parta, která má némlich ty samé spády - chtějí z těch 4 let vytřískat co nejvíc. Pro sebe, of course. Co od nich probohy kdo čeká jiného? Ale ano, vážení přátelé, voliči nacpeme do hu... úst cukrový špalek sociálních sítí* nebo nulových daní* (* nehodící se poplivte a zohavte v nějakém dezinformačním médiu) a on ten blb bude zticha, dumlaje naše cukrátko. Vy někdo věříte tomu, co vám politik nabulíkuje???? Fíha a na ježíška taky věříte???

Máslo? Jíst!

Další záznam: Saddám Husajn neexistuje
Předchozí záznam: Vtahování do ubohého děje
Autor: Jíst
Sbírka: Blog