21. června 2002

Známosti

Při pohledu zpět se mi zdají mini­málně poslední dva zápisy poněkud … chao­tické. Musím se holt spo­leh­nout na při­ro­zenou inte­ligenci čtenářů deníčku. No, po pravdě řečeno, spousta je toho zma­tená a vsa­dím se, že si to i občas odpo­ruje. Ale co jiného by se dalo čekat? Viz his­torka jednoho mého kama­ráda: Dvě vážné zná­mosti a ani jedna nedo­padla dobře — v prvním případě ona slečna dala přednost někomu jinému, pro­tože si s ním sice dokázala před­stavit výchovu dětí a spoko­jené stáří, ale do sou­časnosti se jí moc neho­dil, jsa pří­liš usedlý a tak podobně. Druhá slečna dala nako­nec přednost lépe zabez­pe­čenému a „nor­málnějšímu“ pánovi, pro­tože můj kama­rád se jí zdál poněkud neper­spek­tivní, pří­liš úleťácký a nezod­po­vědný. Tak odpo­ruje si ta rea­lita, nebo jak to vlastně je?

Kaos? You bet!