7. června 2002

Akvárium

Co je to „sku­tečný“ svět? Je to akvá­rium. A lidé jsou rybičky v akvá­riu. Nikdy z něho nevy­lézají. Když náho­dou někdo vyleze a vrátí se, ostatní mu nevěří, pro­hlásí ho za blázna a igno­rují ho… Pro­tože navrá­tivší se již neu­znávají dogmata, na kte­rých sys­tém akvá­ria stojí, a jsou tudíž nebez­peční. Neboť je to sys­tém založený na velice mlhavém pojmu blahobytu, kde cílem je maxi­ma­lizace užitku a zisku. Je hrstka vyvo­lených, kteří vládnou. Je hrstka pro­kle­tých, kteří vědí. Nebo naopak nevědí?

Jak z uzavřeného akvá­ria vylézt? Je mnoho způ­sobů. Některé jsou složité, jiné pře­kvapivě snadné. Ale mnozí se zvenku vrátí jiní, než jací ode­šli. Vždyť celý dosavadní život předpoklá­dali, že žádný svět mimo akvá­rium není…

Je tedy pochopi­telné, že oby­čejní lidé s prů­měrnou inte­ligencí jsou ze všech nej­šťastnější. Na tom je celý sys­tém založen. Myš­lenka exis­tence světa mimo akvá­rium je pro ně absurdní a nepřed­stavi­telná. Boha si před­stavují téměř jako jednoho z nich, posmrtný život jako lepší akvá­rium a máslo jako věc, která se maže na chleba. Jiný svět by nej­spíš nepři­jali, ani kdyby je někdo z akvá­ria vyvrhl ven a vrá­til zpátky.

A v tom spo­čívá základ jejich spoko­jenosti. Pracují a konzu­mují, na nic jiného nezbývá místo. A ti, kteří si dokáží před­stavit lepší nebo jen jiný svět, jsou lháři či nebez­peční šílenci.