6. července 2002

O vztazích

V poslední době jsem potkal již tři známé, dvě slečny a jednoho mla­dého muže, jejichž partner­ské vztahy mi při­pa­dají divné. Všichni mají dlouho­trva­jící zná­most. A všichni vídají své „lásky“ při­bližně jednou za týden, ač žijí ve stejném městě, ne více než půl hodiny cesty od sebe. Kdyby chtěli, mohli by spo­lečně i byd­let. Ale nechtějí a já to nechápu. Všichni ti mladí lidé působí dojmem, že spolu chodí jen pár týdnů nebo měsíců. Určitě bych nehá­dal, že jsou „spolu“ už dva až tři roky. Slovo „spolu“ je tu v uvo­zov­kách naprosto právem. U někte­rých z nich to zašlo tak daleko, že naprosto běžně dochází k situa­cím podobným té, kdy slečně volá pří­tel a ona nejen že není ráda a neroz­ve­selí se, ale je dokonce otrá­vená, že se musí plaho­čit po scho­dech do prvního patra k telefonu. Taková dálka! Celých 20 metrů… A tak to chodí u všech šesti exemplářů. Nebo spíš u tří, pro­tože u všech párů tento typ „sou„žití jednomu z partnerů nevy­hovuje, ale ve vztahu setrvává, pro­tože druhou či druhého miluje…

A já si lámu hlavu, jestli má tohle cenu. Naprosto jasně vidím, jak to skončí. Nevy­drží jim to. A jestli spolu třeba po pěti letech začnou žít, budou se najednou hodně divit. Dokonce i jindy lživé sta­tis­tiky mi dávají za pravdu — spo­lužití párů, které spolu začaly žít po pří­liš dlouhé době, prý nebývají úspěšná. Stejně jako ta, která začala naopak po době přespří­liš krátké. Tak proč spolu pro­boha ti lidé zůstávají? Logika pro ně bohu­žel neplatí a tohle všechno pochopí teprve až bude konec. Dojde na má slova. Vztahy zamrzlé na počátku jsou o ničem.

Dále také nevy­drží vztahy všem těm, kteří svou lásku „zís­kali“ tak, že do ní půl roku hučeli, až nako­nec ze zoufal­ství povo­lila, přes­tože o ně vlastně vůbec nestála. Neboť takový vztah trvá jen do té doby, než milovaná osoba potká prvního dalšího. Mohou se snažit sebevíc a přesto ji ztratí dříve či spíš o něco poz­ději, neboť celý takový vztah je od počátku rovněž o ničem.

Mohl bych pro­ro­kovat dál, ale to by také bylo o ničem. Stačí už jen malé pou­čení: Nese­trvávejte v nesmy­slných vztazích, nemá to vůbec smysl a nako­nec vám stejně zby­dou jen oči pro pláč.