3. června 2002

Lidé

Opět MHD. Zřejmě nevy­čerpa­telný zdroj neu­vě­ři­telných příhod…

Šel jsem nedávno v noci domů a čekal na tramvaj. Na pro­tější zastávce nějaký člověk zabil holuba a druhý mu to vyčí­tal. Pak vzal mrt­volu toho nebo­hého tvora a šer­moval s ní tomu prvnímu před obli­če­jem. Lidé ztra­tili úctu k životu. Lidé ztra­tili úctu k druhým bytos­tem. Co všechno ještě lidé mohou ztra­tit? A není to zvláštní, kolik podivných pří­hod se děje právě na zastáv­kách? Mys­lím že by nebyl od věci nějaký seri­ózní výzkum. Když mi poprvé namí­řil člověk ke spánku pis­toli, bylo to na zastávce MHD. Na rušné zastávce v cen­tru města a dva­cet metrů od poli­cejní slu­žebny. A lidi? Ti si ničeho nevší­mali. Kladu si otázku proč. Je opravdu tak těžké být lid­ský a pro­jevovat své city či obavy nebo je to jen poho­dlnější? Někdy mám strach, že másla je příliš.