7. května 2002

Jednohubky

Ještě k tomu uranu: ten kama­rád, co mi to říkal, měl dědečka, který byl v Jáchy­mově v dolech. Další náš kama­rád to glo­soval: Hele, vždyť by měl být těm koman­čům vděčnej — práce a strava zadarmo a ještě pak celej život ušet­řil za světlo — sví­til si sám.

To je sku­tečně černý humor ;)

Čas opět se stavit v knihku­pec­tví a pře­číst si postupně další díl fran­couz­ského art comicsu Padoucnice. Pří­tel­kyně mého spo­lu­žáka ze základky je dcera mé bývalé třídní na gym­náziu. A tak pořád dokola. Tyto dvě věci spolu nesou­visí, ovšem to mi vůbec nebrání v tuto pokro­či­lou noční hodinu dál plo­dit nesmysly… Ačko­liv inspi­race není, zůstává nutkání ke psaní. Máslo prostě smysl větši­nou nemá, prostě máslo. Nehle­dejte pointy, nehle­dejte druhé vrstvy, nesnažte se najít skryté posel­ství. Prostě máslo.

Návod

(Kolá­řova sbírka Návod k pou­žití jako trapný zdroj inspi­race, ten nápad jsem ukradl a ještě zmáslovatěl.)

Nakupte si velké množ­ství napi­chová­tek na jedno­hubky — různé tvary, různé barvy.

Luš­těte celý den křížovky, neberte telefony, tvařte se nanej­výš důležitě.

Večer si oblečtě tmavý plášť a tmavé boty, hodí se klobouk.

Navštivte něko­lik restau­račních zařízení a kopněte do sebe pár panáků (typ dle chuti).

Dopravte se na pře­dem vybrané místo. To by se mělo nacházet někde v cen­tru města, být hodně

frek­ven­tované a mělo by jít o velký trávník.

Napí­chejte do trávníku všechna napichovátka.

Běžte spát s poci­tem dobře vyko­nané práce.

Druhý den sle­dujte výsledek.

Při velkém úspě­chu lze opa­kovat pravi­delně jednou týdně na růz­ných místech.