8. května 2002

Syrrealismus

Nakla­da­tel­ství Por­tál vydalo knihu Nie­tz­sche. Oproti mnoha jiným kni­hám o tomto pošu­kovi je tahle udě­laná jako „napůl komiks“. Hutný výklad je kom­bi­nován s velkým množ­stvím ošk­livých ilu­strací. Kniha vznikla ve Velké Bri­tánii v edici „Intro­du­cing“. U nás zatím vyšel kromě Nie­tz­s­cheho ještě Jung. Kdosi mi vyklá­dal, že ve Fran­cii jsou snad všechna kla­sická lite­rární díla převe­dena do comicsů — celý Balzac, Zola, antičtí autoři — prostě na co si vzpomenete.

Já si vzpo­mněl na něko­lik let sta­rou pří­hodu, kdy mi jeden podivný známý se sadis­tickou potě­chou četl ukázku z Nany (Zola). Jednalo se o scénu, kdy se vrah chodí dívat do márnice, zda již byla nale­zen mrt­vola — pří­tel, kte­rého zabil. Pro­tože ho zabil na loďce, dívá se nyní do sekce, kde jsou utopenci.

Natu­ra­lis­tický popis nechutného pro­středí (zatuchlý vzduch, oslizlé dlaž­dičky, nafouklá těla utopenců v tónech zelené, žluté a čer­vené) ve mně evo­koval před­stavu comicsu. S ome­zeným počtem barev, důkladně pro­kres­lený, niko­liv však rea­lis­tický, ale tak tro­chu surre­a­lis­tický v kresbě. Aby se z toho dělalo lidem špatně od žaludku.

Surre­a­lis­mus měl heslo: Je třeba žít, je třeba snít, je třeba změnit svět.

Námi kdysi pro­pa­go­vaný tzv. syrový rea­lis­mus (syrre­a­lis­mus) měl docela jiné heslo.

Je třeba pít, je třeba srát, je třeba zni­čit svět.“