7. května 2003

All your butter are belong to us

Ano, nastal čas při­znat si drsnou rea­litu: chtěli jsme změnit svět. Nebo aspoň psát špatnou prózu na pokra­čování a při­nu­tit lidi k divným věcem — ani jedno se nám moc nepo­vedlo. Rok másla je za námi. Bohu­žel to nezna­mená, že by máslo nic neu­dě­lalo: stojí za stále se zhoršu­jí­cím psy­chickým zdravím něko­lika bez­tak již docela vyši­nutých jedinců, kteří (zvláště sejdou-​li se ve větším počtu) mají ten­denci opí­jet se a pak u toho řvát „máslo bych zru­šil“, parano­idně roze­bí­rat kon­spi­race ze všech úhlů a ujiš­ťovat se, že nej­horší na bláznech je to, že jsou možná úplně normální!

O sebe­lí­tosti ani nemluvě, občas bez­dů­vodné záchvaty malo­my­slnosti, jindy pocit omra­ču­jí­cího eli­tář­ství a pře­svěd­čení o vlastní nad­řazenosti. Apokalyp­tická očekávání.

Ale… Bylo by to snad bez másla jiné? Spo­lečnost pro lepší konec světa je bez­tak starší — takže co. Snad jen ty rea­lity hacky se nějak nevy­dařily, ale co není — může být. All your but­ter are belong to us. Stay tuned. More to come. But­tery divi­sion enjoys the ride.