Ano, poslední dva měsíce deníku opravdu nepřály. Začalo to setkáním s jedním naším příliš zvědavým a příliš paranoidním přívržencem, který dokázal žádost o sraz postavit tak, že nebylo možné odmítnout

• setkáním podmínil předání podpisů posbíraných při Reality Hacku #002! Chytrý to jedinec!

Tím však těžce naboural naši anonymitu a oslabil mou touhu stloukat. Je do značné míry dílem náhody, že máslo jsme zrovna my a nikdo jiný

• kdyby někoho napadlo něco podobného dříve, role mohly být přesně opačné. Podobné úvahy a celý průběh setkání vůbec nepřispívají k budování mého pocitu výjimečnosti, kterého se neumím zbavit navzdory jeho zjevné neoprávěnosti. Žádné osvícení! To je jen slovo, nepravdivé, neuvěřitelné, nemožné... Není-​li pocit výjimečnosti přítomen ve správném množství, mé máslo skomírá a živoří. Tak je to.

Další ránu zasadil máslu jeden náš známý, který smrtelně vážně vyhrožoval žalobou za hacknutí jeho serveru. Okolnosti nemá cenu rozebírat, beztak je to fraška. A to jsem si myslel, že je to velmi rozumný člověk, dokonce umělec, snad jsem k němu i trochu vzhlížel... No co se dá dělat, není to první a bohužel asi ani poslední člověk, kterého jsem si z kolonky "osobnost" přesunul do kolonky "zamindrákovaný, namyšlený a touhou po moci zkažený rádobyintelektuál". Dalo se to čekat. Počet lidí v mé množině osobností se už delší dobu blíží zvyšující se rychlostí k nule. V jaké škatulce jsem já? V bedně od másla?

Další záznam: Máslo z myšího mléka
Předchozí záznam: Tlučte a bude vám natlučeno
Autor: Osvícené
Sbírka: Blog