8. července 2002

Ještě k partnerským vztahům

Ještě k partner­ským vztahům: mám kama­ráda, který je šíleně (doslova) inte­ligentní, ovšem soci­ální idiot a někdy těžko zapa­sova­telný do běžné rea­lity. Před něja­kým časem cho­dil s podobnou slečnou. Vztah to byl neu­vě­ři­telně intenzivní, ale podle oče­kávání (nejen mého) neměl dlouhé trvání a když vybouchl, stála ta spoušť za to. Teď tento mladý muž chodí se slečnou, která jako by vypadla z učebnice sta­tis­tiky coby příklad prů­měru. Styčných ploch tam moc není, dlouho jim to asi taky nevy­drží, ale pro­tože k tomu (naštěstí oba) při­stu­pují bez velkých oče­kávání a je to klí­dek, tak ani případný konec nebude (sebe)vražedný.

Mimo­cho­dem — když jsem se s tímhle kama­rá­dem bavil, shodli jsme se na tom, že dost možná jsou kla­sické psy­chózy a zejména schizofrenie poruchou v tom smyslu, že člověku odpadnou některé mozkové fil­try a on vnímá sku­tečnou rea­litu a pro­po­jenost všech věcí. Což je sice zají­mavý a tvůrčí stav, ale žít se s tím moc dobře nedá.