13. května 2003

O svobodě

V dis­kuzi se píše o svo­bodě. V USA prý lidé nemo­hou dělat mnoho věcí, které nám při­jdou samo­zřejmé. Třeba zapá­lit si ohní­ček. V Ang­lii zase nemo­hou pít alko­hol na ulici a většina hos­pod zavírá už hodinu před půlnocí. Hrůza! Ale na druhou stranu Ang­li­čané s sebou nemusí všude tahat neskladný a poni­žu­jící „občan­ský prů­kaz“, kdežto chudák Čech musí ten kus plastu a papíru mít u sebe od patnáctých naro­zenin pořád, i když jde vyná­šet odpadky nebo plave v rybníce. Musí si ho nej­spíš zastr­čit do plavek a chudáci nudisté to mají ještě složi­tější. V Ang­lii se ani nemusí v autě vozit řidi­čák a běžní poli­cisté nenosí zbraně. Ale­spoň doufám, že to tam takhle pořád funguje. Takže opravdu nevím.. Jsme svo­bodnější my tady u nás, nebo Angličané?

V pro­klínaných USA je zas třeba založení firmy udajně otáz­kou něko­lika málo dní, kdežto u nás jde o neu­vě­ři­telnou byrokra­cii vyža­du­jící pevné nervy a nějaké drobné pro úředníky, aby šlo všechno jako po másle. Vím třeba o jedné firmě, kde odmítli z prin­cipu ten úpla­tek dát a už rok a půl čekají na změnu zápisu v obchodním rejstříku. Takže na tom také nejsme moc dobře. V USA jsou chytřejsí, pro­tože už dávno zjis­tili, že brz­dit podnikání se nevy­plácí. Bohu­žel teď vědí i to, že s podnikáním nesou­vi­se­jící oblasti mohou omezovat a zne­svo­bod­ňovat dle libosti a nikdo se nad tím moc nepo­za­staví. A oni mají ještě k tomu nád­hernou výmluvu v podobě boje proti nepří­teli, ať už je jím Sovět­ský svaz nebo tero­ris­mus. Snad se to z dlouho­do­bého hle­diska také nevy­plácí, ale to ani v USA ještě nevědí. A jestli se to vyplácí, tak je všechno v háji.