Na dně máselného stroje

8. listopadu 2010

Moje máselná cesta přepečlivě namazaná nabrala sklon dolů. Byl to sešup. Ocitl jsem se přímo uprostřed něčeho, co produkuje denně máslo po hektolitrech. A když to skončilo a já myslel, že moje další cesta povede ven z másla, ocitl jsem se na místě, kde hektolitr je pojmem tak nicotným, že nestojí za řeč. Ano, moje cesta přímo do srdce máselné lobby byla pekelně rychlá. Jistě i proto, že jsem svištěl po hutně namazané silnici. Celé dva měsíce jsem pak pozoroval soukolí máselného stroje s melancholicky-​perverzním označením "bulvár". Nejvtipnější na tom je, že jsem si vždycky myslel, že bulvár vrhá máslo jen kolem sebe. Pak jsem ale zjistil, že největšími obětmi této mašinérie nejsou ti, kteří máslo v podobě barevných titulků a pololží hltají, nýbrž ti, kteří tohle zatuchlé a žluklé máslo připravují. TI VENKU konzumují máslo ne z donucení, nýbrž kvůli tomu, že jim chutná. Rádi si za takové máslo zaplatí svých 7Kč denně.

Dělníci bulváru ovšem často nejsou vůbec hloupí. Mají svých pár pouček, díky kterým i já dnes již vím, že 5 těžce zraněných na Moravě je atraktivnější téma než 650 mrtvých v Maďarsku. Citové zabarvení a pseudoemoce vítězí nad fakty. Je čas přestat před tím zavírat oči. Lidem se totiž opravdu líbí číst si o pomníčcích obětí autonehod. Na pokračování. I já chrlil texty, které se již v počítačovém editoru měnily ze slov na žluté cákance másla. A nademnou stála kolegyně, četla mi to mé máslo za zády, práskala bičem a řvala: "Víc másla!". Metaforicky.

Aby člověk mohl proti máslu bojovat, musí jej poznat. Musí jej umět stvořit a musí mít sílu si přiznat, že máslo ve své podstatě není porazitelné. Nikdy nebude. Vydržel jsem to jen dva měsíce. A jsem na sebe pyšný. Samozřejmě že jsem měl strach, ale když už pro samé máslo nevidíte chleba, je nutné něco udělat dřív, než vás máslo udusí. A tak jsem se vrátil zpět do relativně normálního světa. Zjistil jsem, že másla je venku sice hodně, ale jsou místa, kde je ho nezměrně víc. A každý z nás má šanci se máslu začít vyhýbat. Nenutím vás k bezmáselné dietě, vždyť taková terapie není v našich podmínkách ani reálná. Jen se zamysleme, zda musíme máslo přidávat i tam, kam nepatří. Přestaňme si do panáků vodky házet kostky másla. Vychutnejte si bez plátku másla svou ranní kávu. Nezajídejme každou pravdu čtvrtkou másla...

Další záznam: Realita hackuje máslo
Předchozí záznam: Říkačka
Autor: Uctívat
Sbírka: Blok