30. listopadu 2003

Úniknout z šedi reality

Četl jsem někomu přes rameno u novi­nách alar­mu­jící zprávu, že neu­stále při­bývá uživa­telů omam­ných latek. Jestli to takhle půjde dál, brzy budou fetovat i nemluvňata a důchodci…

A bodejť by ne, vždyť v televizi dávaji na všech kaná­lech čím dál větší zhova­di­losti! Kdo není vyloženě magor či worko­ho­lik, je trošku cit­livější a nemá žadné vážnější koníčky, ten jinou možnost úniku z šedé rea­lity než drogy prostě nemá! Možná ještě vyse­dávání po hos­po­dách, ale to vyjde nastejno… Když chybí smysl, při­chází únik. Není-​li nale­zena jiná možnost, tak ve formě omam­ných látek. Je na čase si tuto smutnou sku­tečnost přiznat.

A jiných možností úniku neu­stále ubýva — sport pře­stává být lákavý, pro­tože každý dopuje, bežně dostupné filmy jsou čím dál více jen opa­kováním stejného, roz­hla­sová hudba je šedivější než okolní rea­lita, dobré knížky nikdo nečte, počí­ta­čové hry omrzí. Zábavní prů­mysl pře­stává sta­čit tempu, jakým se lidé dokáží kaž­dým jejich pro­duk­tem pře­sy­tit, a ani neu­stálé zvy­šování rych­losti chr­lení to nedokáže vyrovnat.

Je stěstí, že zbývají ještě tři úniky — jeden spo­le­čen­ský ve formě práce a dva bio­lo­gické úniky ve forme sexu a množení se. Právě možnost zplo­dit potomky je jeden z nej­snadnějších a nej­lá­kavějších úniků. Takto vzniklé děti jsou posléze dosazeny na místo chybě­jí­cího smyslu života a rodiče si sice stě­žují, jaká je to práce, ale libují si, jak krásně svůj pro­blém se smys­lem vyře­šili. Vždyť v dětech je nesmr­telnost! Jenže pro­blém, před kte­rým tímto utekli, nebyl vyře­šen, jen na pár let odsu­nut. Celé to funguje jako virus. A ta poho­dlně a při­ro­zeně geni­ální kon­struce se zcela sesype ve chvíli, kdy úni­kový východ začnou usi­lovně hle­dat potomci. Naštěstí bývají rodiče málo vní­maví k duševnímu stavu vlast­ních dětí, takže zhrou­cení svého sys­tému leckdy ani neza­regis­trují a ještě roky si mohou při­pa­dat jako náramní pašáci…

Až lidem hro­madně dojde, že únikem je veš­kerá činnost i nečinnost, drogy, sport i kul­tura, nábožen­ství, práce i množení se, bude konec se spo­lečností, jak ji známe. Co bude potom? Sku­tečný život? Těžko. Spíš totální sebevražda.