29. dubna 2003

Oddychový čas

Oddychový čas. Mí depre­sivní přá­telé se tetelí na jarním slu­níčku, stromy kve­tou a aler­gici se mohou uký­chat. Všechna dobrá před­sevzetí jdou stranou — přednost má piknik na kopci nad měs­tem. Fran­couz­ské víno dove­zené původně pro někoho jiného, vodní dýmka a petanque (jediný správný sport, pro­tože u něj můžete kou­řit Gitanes bez filtru).

A v noci už není taková zima: tak ako­rát, abyste museli obe­jmout toho, koho máte rádi. V zemi zaslí­bené jsem vzdychal nadšením na trhu s veteší, bylo to u řeky a lidi měli nedělní náladu. Chi­lout u jezera a labutě, kočky na prahu starého domu. „I want only to sketch / a small picture for you / words mean nothing nothing / only what’s in your heart mat­ters.“ A chvilku to znělo, jako by to snad zpívala Björk.

A všechny bomby a rány se zdály být daleko, fata morgána?