4. dubna 2003

Praha, Brno, Hypernova, Makro, Parkoviště, Dálnice

Každá situace má mnoho řešení. Ale co dělat, když jsou všechny možnosti špatné? Vlevo Hypernova a vpravo Makro. Vlevo šílení bolševici a vpravo vláda kapi­tálu. Na jedné straně anar­chisté, na druhé nacisté. Bohaté a mocné státy proti zemím chudým a slabým. Irák x Írán, Írán x USA, USA x Irák. Ještí­rci bojují s Plejá­ďany. Sádlo ver­sus máslo. Život proti smrti… A smrt vítězí.

Par­la­mentní demo­kra­cie je ale­spoň zají­mavé diva­dlo a dá se v ní rela­tivně beze stra­chu nejen přežívat, ale i tvo­řit. Ale­spoň něco. Větši­nou je upro­střed jen zoufal­ství. Volit zla­tou střední cestu zna­mená rezignovat a ustat v pohybu. Na kři­žovatce mezi Makrem a Hypernovou, na dálnici mezi Prahou a Brnem, v zemi nikoho, v prázdnotě. Nefunguje to.

Svo­boda volby je jen nád­herná iluze. Mám-​li na výběr mezi dvěma nebo více zly, není to žádná volba, žádná svo­boda. Je to nic, nehodné pozornosti. Raději nevo­lit! A zlatá střední cesta je smrt. Život však nemyslí, nevolí, jen plyne. A právě začíná jaro, obloha je jasná, vzduch čistý. Slunce hřeje. Žít!