10. června 2003

Koho tu hledáte

Převaloval jsem se v noci na dnešek na posteli, nemoha usnout z toho pří­šerného vedra (Předpoklá­dám, že v těchto dnech dosahuje index roz­pustnosti másla rekordních hodnot). Můj mozkový šet­řič pro­du­koval kla­sické metafyzické myš­len­kové pochody a když mi ticho okolo při­padlo téměř vražedné, zapnul jsem rádio. Zrovna dávali půlnoční bonustrack, záznam z něja­kého kon­certu. Zabubnoval jsem si s nimi (prsty o postel) a cítil se pří­jemně glo­ba­lizován, obklopen eufo­rickým kři­kem (i)legálně zfe­tovaného davu.

Hle­dači Boha musejí dřív nebo poz­ději narazit na máslo. Pro někoho půjde o nepře­ko­na­telnou pře­kážku v další cestě, pro někoho jen o pří­jemnou změnu povrchu, po kte­rém se dá snadno sklouz­nout kou­sek dál. Máslo ovšem může pře­kvapit i ate­isty. Máslo pře­kvapilo i mě. Pře­devším poté, co jsem zjis­til, že máslo není Bůh. Mám nutkání napsat, že máslo tu bylo ještě před Bohem, ale asi si to roz­mys­lím, mohlo by jít o rouhání.

Když se zadíváte na dobrý přímý přenos v televizi, můžete mít chví­lemi pocit, že to oni tam se dívají na vás. Záleží jen na vás, zda vám to bude jedno nebo zda se budete pokou­šet to nějak řešit.

Fil­trujte máslo, jinak vás zahltí.