Reality Hack #002 se zdařil. Fotografie projdou nutnou cenzurou a budou vystaveny. Na základě výsledků lze konstatovat, že lidem na ulici přijde obyčejný dar natolik nesamozřejmý, že dávají přednost klidu své maskovací ulity před převzetím finanční hotovosti. Máslo prosakuje. Filtrujte.

"Proč jsi nespáchal sebevraždu? Jsi zbabělý nebo zásadový?"
Cítit se prázdný a nevýslovně bez-smyslný. A co je horší, přichází na mě nutkání začít se svěřovat (ano, těm anonymním čtenářům tam daleko, protože ti okolo mě už toho mají tak akorát) a přitom se ošklivě a bezdůvodně utrhovat na lidi, kteří mi nic neudělali, jen mají tu smůlu, že ... Jak jen to popsat? Že mají hroznou chuť pomáhat lidem, kteří se zrovna rozhodli být zlí?
Někteří psychotici jsou mi sympatičtí. Jiní jsou jen otravní. A ještě další jsou psychotiky jen proto, aby byli něčím zajímaví.
Pitomý život... Nemáte někdo zelenou šňůrečku? :)

Až na vás padne období, kdy vám vůbec nic nevychází, kdy se čas splaší a začne dělat nesmysly a kejkle, až pomyslíte na to nejhorší a budete zmateni stát uprostřed toho světa, který nechápete, zkuste se zamyslet. A pak zkontrolujte rok na kalendáři.

Das ist normal. Nejdřív koncert veselých kolchozníků (se slevou), na kterém poskakuje velké stádo alternativních slečen, které skutečně vypadají jako znásilněné lamy vikuně (poskakují někdy ještě hůř). Pak noční náměstí a partička ožralých loňťáků, kteří si užívají "velkoměsta" tím, že se cachtají v kašně. Co už s tím - ubalit jointa a pak s pocitem, že máte mozek obalený máslem (případně že vás strašně bolí nohy - i když si plně uvědomujete, že vás *ve skutečnosti* (co to je?) nebolí), vyrazíte na sledovačku. Objekt jsme sice ztratili (how's it doing, man.. free street poetry), avšak následně našli úplně jiné. Známé - pod obraz, po 7 pivech dekonstruovali zbytek osazenstva nonstopu. Místní notoři to naštěstí vzali sportovně a nechtěli z našich těl udělat otevřený text. Ještě napsat na Stellu Artois gay propagandu a může se jít.

Připomnělo mi to úryvek z knihy slovinského autora, jehož jméno mně teď vypadlo: hlavní hrdina vyjde v noci na balkon, vidí tam kamaráda, an blije přes zábradlí a přitom mu jeho přítelkyně kouří. Hrdina to lakonicky komentuje: kurva, jestli tohle není dekadence.

Jo. Někdy si říkám, že v čem má naše generace primát, je cynismus. Útěk do cynismu, protože nejistoty jsou příliš velké a velké ideje to projely na plné čáře, -ismy už jsou všem buřt. A přitom ani ten brave new world dostatečně nezabaví, díru nezaplní. Workoholiky pohrdám - a být imrwére zhulený taky nejde. Člověk má pak pořád hlad a chuť na cigarety, tak co s tím. Je to nuda? Je to spleen? Je to existenciální krize? Nebo je mi dnes v noci zase jen obyčejně smutno a opakuju staré nesmysly...

Tak nám paní Nováková zastřelili toho EU aneb netrus trus.

Pro-protegé; EU mi sice v žaludku neleží, neb v ní žiju, a nadšením z toho neskáču, alébrž se jeden modlí abyvěvá blbcuom sluchu nebylo přáno. Na druhou stranu ty druhobřehé, euros(k)eptické bláboly mi taky už lezou krkem... Ani jedna strana, pro i proti, krom heslovitých emočně promočených blábolů, namnohdy ničím nepodložených, neumí sdělit nic relevantního.

Pánové skeptici, vše záleží na lidech a ne na systému. Když se sebelepšího systému chopí kretén, nic než kretenizmus z toho nebude. Maximálně kretenissimus. Vice versa to neplatí, mudrc z kreténského systému, jakož ani z jalovice tele, nic moudrého nevymámí...

Nestálo by za to spíš uvažovat o efektivnějším politickém systému, než si tu vyplachovat ústa citáty Haškem, kterého nedávno jakýs moudrý pravičák označil za bolšána. Pánové ten revolucionář a bolševik měl lidi přečtené do mrtě... Přečtě si Obecní volby a pochopíte, že to je o Nás, o lidech, kteří mlží, intrikaří, kroutí se, kupeckou algebrou měří kultůrnost. Dtto Švejk. Nebo zkuste Čapka... kdo ho ale ještě dneska čte?

EU není ani špatná, ani dobrá, být nemůže, EU není člověk. Ale lidé rozhodují. Dej volovi do ruky motyku a ukopne si palec. Dej člověku do ruky kostku másla a místo, aby si ji vetkl hbitě na hlavu, neb tam patří, mrhne ti ji do ksiftu se zvoláním "zmetku". Já bych si na tu hlavu dal toho másla jen půl, druhou půli bych sežral. Sem praktický požitkář.

Máslo? Jíst!

V šedesátých letech významně klesl počet sebevražd. Alespoň jsem to kdesi četl a už mi to připadá samozřejmé. Citliví a se stavem lidstva nespokojení jedinci tehdy uveřili, že změna k lepšímu je blízko a že utíkat už není třeba. Hluboký omyl! V osmdesátých letech zas bylo předčasně mrtvých zhruba stejně jako dřív...

Studie pojednávající o vztahu sebevražednosti a situace společnosti by určitě byla zajímavé čtení. Nevíte někdo o něčem takovém?

Převaloval jsem se v noci na dnešek na posteli, nemoha usnout z toho příšerného vedra (Předpokládám, že v těchto dnech dosahuje index rozpustnosti másla rekordních hodnot). Můj mozkový šetřič produkoval klasické metafyzické myšlenkové pochody a když mi ticho okolo připadlo téměř vražedné, zapnul jsem rádio. Zrovna dávali půlnoční bonustrack, záznam z nějakého koncertu. Zabubnoval jsem si s nimi (prsty o postel) a cítil se příjemně globalizován, obklopen euforickým křikem (i)legálně zfetovaného davu.

Hledači Boha musejí dřív nebo později narazit na máslo. Pro někoho půjde o nepřekonatelnou překážku v další cestě, pro někoho jen o příjemnou změnu povrchu, po kterém se dá snadno sklouznout kousek dál. Máslo ovšem může překvapit i ateisty. Máslo překvapilo i mě. Především poté, co jsem zjistil, že máslo není Bůh. Mám nutkání napsat, že máslo tu bylo ještě před Bohem, ale asi si to rozmyslím, mohlo by jít o rouhání.

Když se zadíváte na dobrý přímý přenos v televizi, můžete mít chvílemi pocit, že to oni tam se dívají na vás. Záleží jen na vás, zda vám to bude jedno nebo zda se budete pokoušet to nějak řešit.

Filtrujte máslo, jinak vás zahltí.

Uplynuly tři měsíce a na Andělu začali opravovat zdevastovanou synagogu. Už kolem ní postavili lešení a porušili rovnováhu prostoru. Kdo se tam nebyl podívat, už to nenapraví. Za další tři měsíce zaniknou i poslední zbytky krásného kontrastu a vizi pochmurné budoucnosti nahradí obraz něčeho ještě horšího - sterilní nablýskaný svět železa, betonu a komerce, ze kterého už není úniku ani ve formě staré víry.

Je to zvláštní. Dokud byla synagoga ponechána na pospas zubu času, působilo to sice nepatřičně, ale místo si díky tomu udrželo svého ducha. Navzdory hyperhrůzám okolo. Obávám se, že až bude po rekonstrukci, nezůstane po něm ani památky. Vítejte v disneylandu, kde je všechno perfektní, kde nikdo neumírá a kde jsou všichni šťastní. Dokud nezjistí, že být šťastný je v novém světě jednou ze základních povinností.

Dnes jsem původně chtěl napsat něco objevného. Jenže jsem úplně zapomněl co. Tak to bývá, když člověk přehnaně spoléhá na svou paměť. Smutné na tom je, že kdybych si býval zapamatoval každou sepsatelnost, která mi za poslední rok prolétla hlavou, bylo by z toho tolik materiálu, že bych mohl máselný deník krmit několika moudrostmi každý den. Při svém puntičkářství bych je snad ani nestíhal převádět ze síťovo-neuronové podoby do textu.

Takže dnes jen drobný zážitek... Když jsem šel včera jako obvykle spát, vzbudilo mě houkání a záblesky světel policejních aut. Několik se jich sjelo k opuštěnému, šedivému, vcelku velkému kusu země opodál. Vřískání brzy utichlo a klid noci narušovalo již jen pomalé blikání. Po chvíli jsem si všiml, že po té zbytečné ploše se pohybují postavy s baterkami a snaží se být co nejméně nápadné. Asi něco hledaly.
Asi za sedmnáct minut nasedly svých do aut a odjeli. Už se nevrátily. Nemám tušení, co to mělo znamenat. Že by nový druh sportu?

Bylo nebylo, ale spíše bylo, protože ve světě se stává tolik jiných blbostí... Myslím, že takhle by měly začínat všechny naše noviny. Co mě nutí k této pohádkové skepsi? V pátečním Právu (už nevím, který pátek to byl), jsem našel inzerát, že stát prodává pozemky. Nejlevnější stál 20 korun. Hmm, za dvoje noviny se můžete stát hrdými majiteli poctivých 33 metrů čtverečních. Nebo spíše za jedno máslo? Hahaha!

Věřte nebo ne, ale noviny jsou dnes jenom jiný název pro srandokaps. A pro ty co nemají rádi černý humor, tak nasralkaps. Nebo radši sraldokaps.

Věděli jste, že... ...na Ukrajině se dá koupit místní máslo prodávané na kila?
...ve Finsku stálo máslo před přechodem na Euro zhruba 5 FIM?
...američané milují slané máslo?
...v britských obchodech můžete koupit laciněji máslo z Nového Zélandu než od místních britských farmářů?
...mládí miluje extremismus a máslo?
...ve španělských obchodech se prodává máslo z Dánska, aby se v dánských mohlo prodávat máslo francouzské?
...přibližně 23% lidí všech věkových kategorií konzumuje máslo 2x až 3x týdně?
...vegani nejedí žádné výrobky živočišného původu, tedy ani máslo?
...másla je velmi mnoho?

Miluju lidskou blbost. Není nic nápaditějšího než blbec. Je to sice furt jedno a totéž, tj. blbina, co vyplodí, ale náměty se střídají věky a jejich pestrost nezná mezí... ostatně jako blbost sama...

Kdyby nenechal Douglas Addams pohánět své lodě špatnými zprávami, mohl zvolit blbost jako palivo. Oproti špatným zprávám se sice pohybuje pomaleji, jen rychlostí světla, jak dokázal již prof. Dr. Vladimír Renčín, DrSc., Dr. hon. causa., ale zase nemá ten zpětný negativní účinek zvaný propelentní repelence. Loď poháněná blbotorem by byla naopak všude vítána, neb lidé po blbosti fyzicky baží...

A proč ta tiráda? Hoďte očko sem a pochopíte.

Jde o klasickou ukázku blbosti, jež se maskuje za moudrost a praktičnost. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají... Klasický, neproveditelný plán politických outsiderů se snahou získat nějaký vliv na dění a vykopat ty současné páprdy, aby se tam mohli usadit noví páprdové... V politice nikdy není důležité CO, ale vždycky JAK. Chleba si mažu máslem na vrchní stranu dlouhými tahy širokého a plochého nože, málokdy vidličkou na spodní stranu, leč i tak by se dal provést skvělý plán zvaný "Namažme si chleba a bude nám fajn". Genyjálních politických vizí sepíšu třináct do tuctu, jenže když k tomu nevymyslím, jak je provedu, jsou ku hovnu v tom lepším případě, v tom horším je někdo zneužije, aby se vyšvihl nahoru a pak nám to dá sežrat po staru, velkou žlycí a za ryku fanfár kašírovaných reforem a ídealismu, který nějaký nebohý trouba kdysi sepsal, protože si myslel, že spasí svět...

Nechme spásání beranům a kozám a věnujme se něčemu praktickému. Na poprvé by stačilo vykopat NAŠE zapařené politky z jejich doupat a starat se o sníh před vlastním prahem... Doporučují široký plochý nůž a dlouhé tahy.

Máslo? Jíst!

29. května 2003 v odpoledních hodinách se ve vesnici X uskutečnil pokus o hack reality. Zmar. Celkem 8 nabitých baterií, 2,25 litru levného, ale kvalitního vína, 2 smotky. Pokus prokázal, že lidé již nejeví zájem o haléře. Radši by koruny, desítky, stovky, tisíce korun. Proč?

Zajímalo by mě, zda by lidé uvítali darovaný rohlík s máslem. Mám z toho všeho špatný pocit. Už vám někdo dal něco zadarmo? Už vám třeba někdo zdarma natankoval?