5. dubna 2003

Butyrizmus jako smysl

Butyrizmus jako smysl

Defi­nice: butyrizmus, všepro­lína­jí­cím motivem Veš­ke­ren­stva je idea i hmotná pod­stata másla.

Nic nemá vnitřní smysl. Odhlédneme-​li od para­doxnosti tohoto tvrzení z hle­diska lingvis­tického (nic nemá smysl / vše nemá smysl / nic má NEGACE-​smysl), zůstává tu jasné posel­ství, že Vše plyne beze smyslu. Post­mo­derní i pre­mo­derní filo­zofové, zma­teni tes­toste­rony, nahalu­ci­novali tuny blá­bolů, ať už nacháze­jí­cích onen nee­xis­tu­jící smysl nebo tvr­dí­cích, že smysl jako takový nee­xis­tuje vůbec. Pah. Blbost. MÁSLO. To jim uniklo… Butyrizmus je vnějším smys­lem, smys­lem vne­seným a drženým, smys­lem vpravdě lid­ským. Nelze mu vzdo­rovat, jako nelze vzdo­rovat mole­kulám acida buty­rica, vzná­še­jí­cím se v množ­ství téměř zane­dba­telném v nad­bytku trapných mole­kul abun­dant­ního dusíku, mar­gi­nálního kys­líku, otravného kar­bon­di­o­xydu, inert­ních inertů a prů­mys­lových zplo­din. Prostě JE. Filo­zofie, jež je nábožen­stvím i vědou per defi­ni­tiam, kružnicí i povr­chem koule. BYTÍ an sich.

Máslo? Jíst!