2. června 2003

Butter's to prevail

Miluju lid­skou blbost. Není nic nápa­di­tějšího než blbec. Je to sice furt jedno a totéž, tj. blbina, co vyplodí, ale náměty se stří­dají věky a jejich pes­t­rost nezná mezí… ostatně jako blbost sama…

Kdyby nene­chal Douglas Addams pohánět své lodě špatnými zprávami, mohl zvo­lit blbost jako palivo. Oproti špatným zprávám se sice pohybuje poma­leji, jen rych­lostí světla, jak dokázal již prof. Dr. Vla­di­mír Ren­čín, DrSc., Dr. hon. causa., ale zase nemá ten zpětný nega­tivní úči­nek zvaný pro­pe­lentní repe­lence. Loď poháněná blbo­to­rem by byla naopak všude vítána, neb lidé po blbosti fyzicky baží…

A proč ta tiráda? Hoďte očko sem a pochopíte.

Jde o kla­sickou ukázku blbosti, jež se mas­kuje za moud­rost a prak­tičnost. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají… Kla­sický, nepro­ve­di­telný plán poli­tických out­si­derů se sna­hou zís­kat nějaký vliv na dění a vykopat ty sou­časné páprdy, aby se tam mohli usa­dit noví pápr­dové… V poli­tice nikdy není důležité CO, ale vždycky JAK. Chleba si mažu más­lem na vrchní stranu dlouhými tahy širokého a plo­chého nože, málo­kdy vid­lič­kou na spodní stranu, leč i tak by se dal pro­vést skvělý plán zvaný „Namažme si chleba a bude nám fajn“. Genyjálních poli­tických vizí sepíšu tři­náct do tuctu, jenže když k tomu nevy­mys­lím, jak je pro­vedu, jsou ku hovnu v tom lepším případě, v tom horším je někdo zne­u­žije, aby se vyšvihl nahoru a pak nám to dá sežrat po staru, velkou žlycí a za ryku fanfár kaší­rovaných refo­rem a íde­a­lismu, který nějaký nebohý trouba kdysi sepsal, pro­tože si mys­lel, že spasí svět…

Nechme spá­sání beranům a kozám a věnujme se něčemu prak­tickému. Na poprvé by sta­čilo vykopat NAŠE zapařené politky z jejich dou­pat a sta­rat se o sníh před vlast­ním prahem… Dopo­ru­čují široký plo­chý nůž a dlouhé tahy.

Máslo? Jíst!