26. března 2003

Máslo v blázinci

To jsem takhle jednou byl ještě trošku šílenější než obvykle a ocitnul jsem se ve cvo­kárně. Sní­daně pro­bí­haly jako máslový rituál: každý dostal na tácku vedle housky a sýra/​jogurtu/​čehovšehoještě dvě „jednotky“ másla. Někdo máslo neměl rád, nabízel ho tedy spo­lu­pa­ci­en­tům, někdo ho měl nato­lik rád, že si jej schovával do ledničky. Kolovaly zkazky, že zdravotní bratr (něco jako zdravotní sestra, jenže chlap, chápete…) mění v rámci VÝZKUMU III. lékař­ské fakulty Univerzity Kar­lovy máslo na Ramu. Tyto skazky vymýš­lel jeden paci­ent s mánií a sklony k megalo­manii. Možná měl ale pravdu, pro­tože máslo v ledničce mizelo a Rama — kte­rou jsme k sní­dani nedo­stávali — se tam objevovala. Prostě JAK U BLÁZNŮ.